POZN: Téma o leteckých simulátorech a videohrách všeobecně si neklade za cíl zmapovat historii letecké simulace až po současnost. Jedná se spíš o zamyšlení nad tím, co pro mě znamenal C64 v době, kdy jsme létali ve snímkové frekvenci 1 fps za vteřinu. Rád bych zmínil několik klíčových titulů a podělil se o tyto zážitky spolu s vámi. Ta úžasně vtipná doba je pryč - bohužel, byla to paráda. První díl se snaží spíše poukázat na roli osmibitového počítače C-64 v době, kdy jsem objevil letecké simulátory. Postupně jsem přešel na šestnáctibity a skončil na PC. O šestnáctibitech nechci psát, protože i když Amiga nabízela vyšší výkon než C-64 a simulátorů na Amize bylo opravdu hodně a v lepší grafice i zvuku, šestnáctibity mě neohromily tak, jako C-64. Už to nebylo ono. Skutečný zlom nastal až s přechodem na PC MS DOS. Dodnes však v mém srdci zůstává na prvním místě právě Commodore C-64 a žádný Intel to, bohužel - ani dnes, nedokáže změnit. Kromě toho se C-64 stal i platformou pro jakékoli další počítačové hry - nemusel to být nutně letecký simulátor, ale těch bylo na mých disketách nejvíc (řádově v poměru 10:4). Zmiňuji dobu minulou a spoustu "vykopávek", které zůstávají navždy v mé paměti. V další - druhé části se přeneseme do současnosti a odhalím stávající trendy a celkové směřování letecké simulace na trhu.
Commodore 64
Jednou z báječných věcí, která ovlivnila můj život, je osmibitový počítač Commodore C-64. A dnes je doba, kdy se nejvíce těším na pivo s kolegou, kterému se stal Commodore C-64 defacto osudným, životním posláním. My, kteří jsme osmibity políbení, víme o počítačové zábavě mnohem víc a dokážeme rozlišovat a hlavně rozumíme videohernímu průmyslu, protože jsme s ním vyrůstali. Jsme s ním srostlí a lépe se orientujeme nejen ve zlaté éře videoherního průmyslu, potažmo ve zlaté éře letecké simulace, ale i v éře současné, zcela se odlišující od našeho vlastního prožitku z doby, kdy nám bylo 12 let. Dnes nám začíná táhnout na kolik? No to snad ne! Ehm, je to tak, stárneme a spolu s námi stárnou i všechny zážitky spojené s leteckou simulací na osobním počítači.
Dnes už máme vlastní děti a často se přistihnu, že tzv. „dědkovatím“, ačkoliv jsem si jasně řekl, že to nikdy nebudu dělat, protože je to nefér... Zkrátka a dobře: tu a tam předkládám mou vizi a se zatlačenou slzou v oku v okamžiku roztěkaně před naše dítko vybaluji Commodore C-64. Proč? Doufám, že lépe pochopí, proč má na stole Xbox ONE X nebo výkonný herní osobní počítač PC s OS Windows 10. Fakticky však můj chlapec byl z C-64 v osmi letech nadšený. Prostě se mu líbilo to, s čím jsem si já hrál když jsem byl „malý“. Nejvíce se mu líbila hra INTERNATIONAL SOCCER (rok 1984), MICROPROSE SOCCER GHOSTBUSTERS, COMMANDO, TURRICAN 2, INTERNATIONAL KARATE+, WIZARD OF WOR, TEST DRIVE, LAST NINJA, ZACK MC KRACKEN. Nejvíce času jsme na C-64 společně strávili u dvou joysticků proti sobě právě ve fotbalech. Nesčetně zápasů a neuvěřitelná parádní zábava.
V devíti letech se už chlapec dokázal sám se svou vlastní angličtinou (bez mé pomoci) dostat na letiště a odletět do Seattlu ve hře Zack Mc Kracken. V tu chvíli si uvědomíte, že brát dětem dnešní techniku z ruky za každou cenu a posílat je zpátky na stromy, je dneska naprostej nesmysl (o tom později). Letecké simulátory má rád na PC (War Thunder ho fascinuje, DCS, X-PLANE 11, P3D a hlavně AeroFly FS 2 v Oculusu dokáže ocenit) a ve vzdušném souboji je lepší než já, ale na osmibitovém počítači považuje letecké simulátory za velmi „nečitelný a těžkopádný artikl“. Ukázal jsem mu SubLogic FLIGHT SIMULATOR 2, ACE, ACE2, ACRO JET, PROJECT STEALTH FIGHTER, SNOW STRIKE, SOLOFLIGHT, GUNSHIP, TOMAHAWK, FIGHTER BOMBER, ACE OF ACES, SKYFOX, BLUE MAX, FALCON PATROL, CHOPLIFTER, ELITE.
Pro osmiletého, dnes už desetiletého chlapce je to dnes něco, co prostě nelze dnes létat, nelze s tou šílenou snímkovou frekvencí zápasit donekonečna.... Je to pomalé (ano ve většině případů se jedná o 1 fps za vteřinu). Zatímco hra TURRICAN 2 na C-64 ho nadchne naprosto stejně jako MINECRAFT, CALL OF THE WILD, nebo FIFA 18 (...paráda...aspoň něco!). Parvdou je, že např. ACROJECT z dílny Microprose ho na C-64 pobavil, protože je to jeden z příkladů, u kterého lze snadno objasnit základní principy letu po okruhu (navíc v optimálně plynulé animaci) platící dodnes a okruhy už létá samostatně jak na PC, tak na ELITE! Takže ano, ACROJET se povedl, akorát ho tenkrát přece „sakra“ mohli klidně vydat s hlavním výhledem přímo z kabiny... Další hra, u které na C-64 strávil více času byl např. simulátor ELITE (David Braben), protože zná ELITE DANGEROUS ve VR a na ten prostě nedám dopustit. ELITE byla v mém případě ve 13-ti letech obrovská záležitost a ELITE DANGEROUS je dneska pro mě stejně silným prožitkem, podotýkám, že výhradně ve VR.
Commodore C-64 mi přivezl otec z BRD a dodnes vděčím za tuhle neskutečnou záležitost tátovi a současně dodávám, že nikdy nezapomenu na ten moment, kdy táta vjížděl do vrat a na zadním okně Wartburgu (psal se rok 1989) byla ta neskutečně nádherná krabice počítače Commodore C-64. C-64 mě naučil anglicky a protože byl anglický jazyk za mých studií vždy spojen s ruštinou, učil jsem se na školách oficiálně jen němčinu, latinu, italštinu, francouzštinu. Angličtina byla jen a jen s ruštinou a tu já opravdu nemusím – snesu ji jen v DCS na Mi-8. V tomto případě si popisky kabiny nechávám dokonce zásadně v azbuce, protože Eagle Dynamics, obzvlášť dnes (OPEN BETA 2.5), je TOP kvalita a Flanker pod DOSem snad nemusím nikomu připomínat. Je to tak, počítač tě prostě naučí cizí řeči, protože na něm děláš to, co tě baví. To je ostatně to, co táta chtěl. Abych se naučil pracovat s počítačem a ještě získal základy angličtiny. Skloubit angličtinu s prací – na osmibitu spíše s hraním na počítači se dařilo velmi rychle a velmi snadno, protože letecké simulátory na C-64 jsem louskal s anglickým slovníkem v ruce i na záchodě a na devítijehličkové tiskárně jsem po nocích s kamarádem tiskl mé vlastní překlady manuálů leteckých simulátorů (mám dodnes v archivech). Bylo mi 12 a kapesní anglicko-český / česko-anglický slovník byl v mé školní brašně na cestách vlakem stále se mnou.Po C-64 následoval Commodore Amiga, Atari STE a dodnes mám ještě Sharp MZ-800.
Od C-64 přes Amigu až k PC
Cestou do školy (gympl) jsem v autobusu překládal zbraňové systémy a cestou ze školy, jsem si vypisoval slovíčka jednotlivých přístrojů a ovládání na klávesnici. Toto jsem s chutí dělal jak v případě C-64 a simulátorů pro tento typ počítače, tak i později, kdy jsme začali létat na PC F-19 Stealth Fighter, Microsoft Flight Simulator 3.0, 4.0. V prváku a druháku byl F-19 Stealth Fighter, Microsoft Flight Simulator 3.0 a Microsoft Flight Simulator 4.0 pro mě a mého nejbližšího spolužáka na střední, spolu s odebíráním časopisu Letectví+Kosmonautika, velké téma....(Dodnes rád vzpomínám na to, kdy jsem do tohoto časopisu psal články o letecké simulaci a piloval techniku F/A-18 Hornet 3.0 s Kamilem Večeřou nebo klábosil o IL2, IAF a Jane´s World War II Fighters s Honzou Máče – zase jedna parádní etapa motající se kolem letadel a psaní).
Microprose F-19 Stealth Fighter a Microsoft Flight Simulator na PC pro nás představovaly doslova VIRTUÁLNÍ REALITU. Během testů ve škole jsme během tohoto času stihli vypracovat i naše vlastní strategické mapy na odpolední přelet, jehož cílem bylo nepozorované focení strategicky významných cílů v Libyi na letounu F-19. Oběd ve školní jídelně a polední pauzu před začátkem odpoledního vyučování, jsme vyměnili za to, že jsme z gymplu utíkali jako šílenci přes celé město domů ke spolužákovi, který měl doma PC 386, abychom si aspoň 35 minut mohli zalétat na F-19 nebo FS 3.0. Obětovali jsme celou polední pauzu včetně oběda...
...(The missions are classified as either strike or air-to-air. The objectives of a typical strike mission might be to destroy a terrorist camp, deliver Stinger missiles to a guerilla group, or photograph a bridge for an air strike. Air-to-air mission objectives could be to destroy a commando transport plane or an IL-76 airborne command post. There are approximately fifty different mission targets.)...
V případě těchto simulátorů jsme si během takového létání připadali v ještě větší virtuální realitě než nám dneska nabízí Oculus CV1. Tím to začalo: od té doby mě na počítači z videoherního artiklu nezajímalo už vůbec nic jiného než létání. Začalo to na C-64 a vygradovalo na výkonnějších PC pod DOSem. Později po maturitě na dalších studiích jsem tzv. kapesné směňoval za originálky (nejdražší Microprose F-14 Fleet Defender) a komponenty do PC a jedl vždycky tak měsíce během všedních dnů v Praze „pytel brambor s něčím“. Jen si vzpomeňte: TFX, EF-2000, F-14 Fleet Defender, Falcon 3.0 dále pak simulátory Jane´s, Digital integration a mnoho dalších... Dnes dokážeme zákazníkům dodat např. X-Plane 11, ale také dokážeme dodat a certifikovat např. simulátor kvalifikace FNPT II. Tehdy jsme ovšem začínalii na Tomahawk od Digital integration na osmibitovém počítači C-64 a s nadšením létali ve snímkové frekvenci 1fps.
elite
Pokračování příště....
.jpg)
